BŘEZEN za kamna vlezem, ale včelaři rozhodně ne

Včely to mají ale jako už předjaří! Ale zvyšující se průměrná teplota způsobuje, že v březnu už chodí oteplení a klidně i dny s +20 °C, takže jsem připraven, že ve všech našich lokalitách a nadmořských výškách naší nádherné vlasti už zažiji jarní prolety. PS. Pamatuji ale čekání na pořádný prolet až do 10. dubna … Už nevím který rok to byl… Zároveň však přichází nejkritičtější fáze přezimování. Není to prosinec, není to leden, není to ani únor, kdy je mráz. Je to březen a duben, kdy včely začnou plodovat a nároky na spotřebu zásob vzrostou a bude potřeba voda. Sleduji počasí a stav zásob nad a v okolí hnízda. Pokud je zásob málo, dodávám těsta. Jak sděluje RNDr. Švamberk … nouzové dodání zásob v předjaří by mělo být těsty a né roztokem. Ten musí včely odpařit, vyventilovat a to v tomto období za teplot zrána – 2C je dosti obtížné. A ano – těsta naopak vodu k trávení potřebují a je na nás, aby v úle od teď už bylo spíše vlhko (i pro plod je to lepší) a tak zde jsou fólie na místě. Při prohlídce P2 dávám fólie (viz. Níže). A DOzatepluji! Hlavně strop úlu (min. 4 cm polystyrenu, ideálně 6 cm), u plemenáčů stěny = nasazuji střechy s dalšími 30 mm polystyrenu a po snůšce z vrby jívy uzavírám podsítové vložky = do horní polohy nebo u jednonástavkových vyzimovaných včelstev bez nízkého nástavku dole použiji uzávěru na stavební zábranu.

Obr. 1 Doteplovací vložka na stavební úzávěr

Sleduji stále předpověď počasí. Pokud je na nejbližší dny výhled Slunka a teplot k +10 °C, očekávám prolety a odstraňuji česnovou vložku a dělám velké česno, aby včely viděly, že jaro je tady, teplý vzduch pronikl do úlu. Ale nesmí být průvan do stropu! Tedy pryč plátna a vzdušné stropy. TOTO PLATÍ V NÍŽINÁCH ČASTĚJI PRO ÚNOR…

Neboli, když to shrnu:

P1 … únorová prohlídka = vypouštění M a uteplení stropu

P2 … v březnu doteplení po snůšce z vrby jívy viz. výše, ICH bokem, u OP PD = jarní optimalizování na plod a podněcování

Doporučuji prohlédnou si You tuby : 46/25 47/22 43/23 77/21 34/25

Doporučuji otevřít si náš kanál ideálně na PC a v něm zadat do vyhledávání výše uvedená videa jedno po druhém

Ve vyšších polohách ještě vypouštím poslední matky z izolátorů. Viz. Letos 2. a 3. března 2026 což je o týden dříve než v minulých letech bo předpověď je velmi pozitivní.

Prohlídka P2 u mne předjarní druhá tj. Přesun ICH, podněcování, fólie

V nižších polohách, kde už se klade, přikračuji k optimalizaci vysokého plodiště na plod. Je to povětšinou po pylové snůšce z vrby jívy. Je to většinou po 3 až 4 týdnech od otevření izolátorů matek. Zateplené přepážky umístím těsně vedle ideálně 3 až 4 plástů s plodem…. by zkráceně zněl popis tzv. jarní optimalizace na plod = tzv. startovací pozice pro OP PD. Zpravidla plodové hnízdo tvoří 2, 3, max 4 plásty vysoké. Tato situace platí u včelařů, kteří neměli matky v Izolátorech Chmary. Já mám matky u kmenových včelstev v izolátorech a když je otevřu (byly otevřeny při P1 v únoru), tak je vypustím (se vypustí) většinou na jednu stranu tj. „doprava“ nebo „doleva“ a ony se sami zaoptimalizují na ony 3 až 4 plásty nacházející se vedle izolátoru. Další variantou je, že cítím větší spotřebu zásob na plástech, na kterých sedí a tak je oklepu a z úlu vyjmu na vyvaření. A další variantou je, že včelstvo je trošku stáhlé a „hrozí“, že matka vyjde zpožděně nebo vůbec a tak ji z izolátoru vypustím cíleně = rozebráním a pustím na „uměle“ zoptimalizované 3 - 4 plásty se zásobami umístěné mezi komorovacími přepážkami.

Při prohlídce P2, když přesunuji ICH, podněcuji, tak i vložím igelity. Už chci vlhko v úle. Podněcuji mnohde těsty a pro ně je to také lepší a fólie jsou de-fakto u utěsněním úlů zhora. Při prohlídce P2 jak manipuluji s ICH, tak poškrábu jeden tj. ten nejstarší zásobní plást a vložím jej do podmetu na vybrání = podnícení. A na jedné straně tj. U dvířek vzadu jej podložím klacíkem, šiškou, aby včely mohly tento plást vybrat i ze spodu. Jde jim to úžasně a někdy při druhém dolití BeeStrongu plást vyměním za další. De fakto ve vozech apod. si takové plásty zásobní nachystám z plodišť dopředu do nástavků a stačí šikovný praktikant s řidičákem a obměna díla je z velké části hotová.

             

Obr. 2 Vložení igelitů                                                                            Obr. 3 Škrábaný plást dám vedle plodu

U metodiky OP PD, kdy nemám plodištní nástavek plný plástů je samozřejmostí, že mám pod nástavkem plodištním (a to včetně 39 x 24) umístěn nástavek nízký se zásobami pro jarní rozvoj. Optimalizovat lze i u nízkých nástavků a vysvětluji to podrobně na kurzech a přednáškách. PS. Všude kde píši 3 – 4 plásty, tak myslím 3 plásty velké (Jumbo nebo Béčko nebo Sedláček) a nebo 4 plásty Univerzal (39 x 24 apod.)

Podněcování

A jak víte – podněcuji. Nejprve ale sděluji, že se mi ( a asi tisícům dalším včelařům ) letos dost stalo, že včelstva v plodišti neměla dostatek zásob a přistoupil jsem ve více než málo případech v tzv. kritickém případě k nouzovému dodání zásob a to těstem ApiHappy. 

Obr. 4 Nouzové dokrmení dvěmi kg ApiHappy těstem

To je vyrobeno na základě glukózo-fruktózového sirupu a je jako zdroj „cukerné“ energie v období předjaří dle mne nejlepší. Změkne v teple – to včely potřebují, je v prima jednokilovém balení co „nejtenším“, aby se vlezlo pod strop (u mne i pod stropní krmítko). Toto těsto pak používám i ke krmení oddělků pak v sezóně. V létě je pak nutné toto těsto skladovat v chladu, aby drželo tvar. Já jej mám v chlaďáku a pak v krabici den dva vydrží k snadnému vybalení a používání. V létě jsou pak lepší sacharózová těsta jako Apifonda a o tom si povíme v létě.

A teď k onomu podněcování. Už jsem se o tom napovídal mnohé, tak se pokusím o souhrn: Kdy včelstvo klade více ? Když má v úle přineseno 40 kg medu a není snůška a nebo když má doma 5 kg zásob a je snůška zvenčí ? Sami si odpovězte. Osobně si myslím, že M klade více za snůšky. Znám na to desítky prezentací mj. Francouz Merit, naposledy J. Samborski atd. Nicméně i poslední jmenovaný své pokusy soustředil také na množství pylu – tedy bílkovin. A ty jsou právě v předjaří limitujícím faktorem pro plodování. A další důležitá část mozaiky – mikrobiom. Neboli my i včely sesbíranými bílkovinami krmí krom larev mj. i svůj mikrobiom a až ten tvoří aminokyseliny jež jsou stavebními kameny bílkovin. O tom jsem zjara 2026 hodně přednášel (se souhlasem Doc. Jardy Havlíka ze Zemědělské univerzity v Praze kousek jeho prezentace) a určitě ještě přednášet budu a velmi mne potěšilo, že toto téma bylo i na konferenci v Polsku. Dalším dílkem do této mozaiky je pak faktor izolace matek = M nemohou v zimě klást (i část zimy pomůže) = úspora spotřeby tukovo-bílkovinných tělísek zimních včel dělnic.

Když shrnu výše uvedené probírané v mnoha hodinách přednášek a prezentací do ucelené podoby, tak to vidím následovně:

- vlastní slovo podnícení nevyjadřuje pointu tohoto opatření a nahradil bych ho podporováním, ale obecně se používá slovo podněcování, tak jej používejme dál

- největším podnícením pro krásný ucelený a časově „nastavitelný“ plod je zimní izolace matek

- předjarní plodování je hodně odvislé od stavu a kvalitě tukovo-bílkovinných tělísek zimujících dělnic a to opět vytvořením bezplodé zimy izolací matek podpořím. Zde podotýkám, že malá či částečně spotřebovaná tělíska způsobená nadměrnou parazitací roztoče v.d. a viry se podněcováním těžko napraví

- nic nenahradí pravý kvalitní přírodní pyl, ale toho není vždy hlavně vzhledem k počasí a okolním přírodním možnostem vždy v předjaří dost. Zejména po snůšce pylu z vrby jívy je u mne pauza někdy i 3 týdenní

- předjarní počasí je pak i na snůšku nektaru nepředvídatelné a nesouvislé

- proto své podněcování směřuji do období, kdy včely vyčerpají svá tukovo-bílkovinná tělíska (tj. po prvním zakladení) a jako první JE STĚŽEJNÍ PODNĚCOVÁNÍ BÍLKOVINNÝMI ZDROJI a samozřejmě po první větší pylové snůšce z vrby jívy. A ony jim „hořké“ bílkoviny samotné moc nechutnají, tak jim je sladíme těsty či cukernými roztoky.

- dále je důležité si uvědomit, že právě oněmi námi podanými bílkovinami „nakrmíme“ mikrobiom a tím podpoříme tvorbu dalších bílkovin a tím i možnosti plodování ...

- obojí metody mají své pro a proti a co a jak používám je vyústěním mých zkušeností a pokusů. Určitě existují i jiné preparáty, ale jen logikou věci je zapotřebí, aby obsah bílkovin byl v daném přípravku v řádu desítek procent (jako u BeeStrongu nebo kvasn. Těsta – 40% kvasnit a z toho polovina bílkovin).

- osobně to zkrátka kombinuji podle průběhu počasí a vzdálenosti stanovišť a typů používaných krmítek. U vzdálenějších stanovišť tedy podám v malé komoře stropního krmítka nebo rámkového krmítka (umístěného ke stěně OP PD) 800 ml roztoku s bílkovinami v mém případě s BeeStrongem (obsah 25 ml na včelstvo v oněch 800 ml roztoku) a doplním dvěma plackami kvasnicového těsta a mám na 2-3 týdny hotovo. Kde mám stanoviště blíže dávám přednost podat 800 ml roztoku s 25 ml BeeStrongu dvakrát a to v odstupu. U oddělků a slabších včelstev dávám přednost BeeStrong candy – tedy 1 kilogramovému těstu s 50 ml BeeStrongu (ve fi. BeeVital mi dnes tj. 3.3.2026 sdělili, že ve čtvrtek tj. 5.3.2026 dostanu první tunu BeeStrong candy a tedy vám jej vezmu do Ostravy) a nebo dám přednost kvasnicovému těstu v podobě dvou placek.

- proč dávám oněch 800 ml ? Protože jsem přesvědčen, že krmím mikrobiom v trávícím traktu včel a ten má objem u vyzimovaného včelstva cca polovinu váhy tj. cca 800 ml… Nu třeba 750 ml ale znáte moji zálibu v čísle 8. A tedy množství je takové, aby „většina“ zůstala ve včelách a ty jej zužitkovaly a neukládaly.

- pro efektivní podněcování je některý rok časové „okno“ po delší čas a někdy po kratší. Obecně bílkovinné podněcování končím s rozkvětem peckovin a glycidové podněcování končím při většinou rozkvětu řepky olejky

- před a nebo po odkvětu meruněk, na horách po třešni ptačí (duben) pokračuji v podněcování již jen cukerným roztokem např. venkovními plovákovými krmítky roztokem 1:1 spíš řidším asi tak 1x týdně 20 litrů na stanoviště. Někdy se toto podněcování stává i zdrojem vody v suchých jarech, kterých není u nás na jižní Moravě zrovna málo. Krmítka musí být vzdálená ideálně 50 až 100 metrů a mimo letový směr a na sluníčku. Po čase podněcování jejich obsah zaměním za vodu.

           

Obr. 5 Podnícení Beestrongem do krmítka rámkového    Obr. 6 Podněcování Beestrongem krmítkem jiná varianta

               

Obr. 7 Podání dvou placek kvasnicového těsta             Obr. 8 Oddělky jsou za bílkoviny vděčné

Další způsoby podněcování:

Další způsoby podněcování, které jsem zkoušel nebo provádím, nebo jsou tradiční:

• Vidličkou-tím, že rozškrabete stávající zimní zásoby ve spodním nástavku nebo na plástech vedle plodového hnízda

• Podmetová krmítka

• Vkládání zásobních plástů do podmetu běžně provádím při P2

• Prodakovací podněcovací krmítko (aťroztok či voda) H2O je také podněcování – tedy úspora mnoha desítek tisíc letů do nepříznivého počasí

• Zbytky (vlastního!) medu nebo těsta do podmetu v kalíšcích, miskách – ideálně se svým pylem v podobě tzv. medo-pylové papy. Hodně oblíbené v Polsku.

• Slabý cukerný roztok 1:1 a menší koncentrace v napáječkách umístěných venku (mírně dosolený ! Max 0,5 % ano půl procenta tj. polévková lžíce do 20 litrové konve vody apod.), tím simuluji snůšku = podněcuji. Je lepší když je pěkné počasí, ale právě za škaredého je to naopak účinnější ..

Obr. 9 Venkovní krmítka a posléze jsou na vodu

Včely potřebují vodu, zvláště tam, kde není přirozená voda venku nebo je chladno a nemohou si doletět daleko. Dávám proto pokud je sucho a nejsou ani louže nebo vlhká zem na včelnice kbelíky s přisolenou vodou a plovákem, aby se včely netopily ideálně po celý rok.

Kromě včelstev také nezapomínám na sebe. I když mě ve videích ještě nevidíte v „tom mém“ včelařském obleku, tak stejně vždy s sebou vozím blůzu a klobouk. Už kdyby jenom někdo přijel na návštěvu a chtěl se podívat na včely. Všichni sousedé včelaři jsou na mých stanovištích vítáni. Já nemám co tajit. Ať úspěchy či neúspěchy. O obojím vás otevřeně informuji na You tubu. Také kvalitní a dlouho vydržící kuřák s ochranou síťkou nikoliv plechem je asi mým druhým největším pomocníkem po rozpěráku z nerez kalené oceli s madlem. To madlo by dle mne mělo být na „veškerém“ nářadí co beru do ruky. Asi smetáček s ploskou pásovou rukojetí máte málokdo, ale plaské rozpěráky co ničí vaše polštářky na rukou používá mnoho z vás. Nu já nikoliv.

Nákup vybavení ideálně formou „osahání si“ na výstavě nebo u nás na show roomu

Nezapomeňte ještě využít dotace na včelařské vybavení, které stále jsou. Mezi dotační potřeby patří nejen medomety, ale i vařáky (a máme několik druhů), pastovadla, stáčecí nádoby, váhy, odvíčkovací zařízení, atd…

         

Obr. 10 Ostrava 2022                                                              Obr. 11 Ostrava 2025

Ke konci měsíce se mohou včely podle počasí a tepla plnohodnotně rozjet a bude možná v nižších polohách rozšířit včelstva vedená metodikou OP PD o medník. O tom si povíme v příštím kalendáriu tj. o prohlídce J3.